Z pečujícího opečovávaným ?!

V jedné vteřině !

Věci se někdy změní během sekundy… Dlouho jsem se těšila na týden dovolené. Vše kolem maminky jsem nachystala a připravila, abych mohla odjet. Moc jsem ten týden volna už potřebovala. Bohužel nakonec z týdne odpočinku byl necelý půlden a pak se vše ve vteřince změnilo.

Teď už ležím doma. Noha se čtyřmi šrouby v kosti pěkně vyvýšená. Znovu přemýšlím nad tím, co by se stalo, kdybych nebyla schopná se dál o maminku postarat… Zatím to díky paní Zdeničce, i přes můj úraz, přece jen stále ještě zvládáme a vypadá to, že se budu moci k péči maminku za pár týdnů zase vrátit. Teď se k mamince dvakrát denně dopajdám o berlích a snažím se působit alespoň jako morální podpora paní Zdeničky, která péči o maminku zatím statečně drží sama.

 

P-P-P

PEČUJÍCÍ - POSLANCI - PENÍZE

Přesně před měsícem, 14. 2., jsem se v poslanecké sněmovně zúčastnila jednání sněmovního Výboru pro sociální politiku Poslanecké sněmovny. Projednával se poslanecký návrh novely zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Jedním z bodů jednání bylo zvýšení příspěvku na péči. 

Projednávání návrhu novely zákona nebylo úplně jednoduché. Rozhodně však bylo zajímavé, a člověk si uvědomil, kolik proměnných je ve hře… Příští týden bude vše pokračovat v tzv. druhém čtení na 96. schůzi Poslanecké sněmovny. Uvidíme, jak to všechno dopadne. Zatím návrh výše příspěvku na péči vypadal takto:

Stupeň                                           Nová výše PNP

I.                                                         880 Kč

II.                                     4 900 Kč

III.                                    14 800 Kč

IV.                                     23 000 Kč

IV.+                                  27 000 Kč

Stupeň IV+ nově pro péči v domácím prostředí… To je z mnoha ohledů důležité rozhodnutí. Líbilo by se mi však, kdyby zůstala stejná výše PNP ve 4. stupni, tedy ve výši stupně IV+, i v případě, že péči už nezvládneme doma a budeme potřebovat umístit opečovávaného do domova se zvláštním režimem, a třeba si vybereme zrovna takový, kde bychom museli určitou částku ještě doplácet.

Přála bych si, aby v případě, že už péči zvládnout nemůžeme, abychom zkrátka v takové situaci, mohli své blízké umístit tam, kam potřebujeme, kam by se nám to nejvíc hodilo, a nemuseli bychom pak po letech domácí péče měsíčně doplácet nemalé částky… Možná je to myšlenka troufalá, ale už se mi do hlavy prostě vloudila a usadila se tam. A budu zkoušet prostřednictvím asociace ALANEP ovlivňovat další vývoj v této oblasti.

Next
Next

Kdo dělal ty bramborové placky?